Co odlišuje přímý záměr od nepřímého

Trestný čin spáchaný úmyslně obsahuje v akcích obviněného úmysl, který je přímý a nepřímý.

Přímý záměr, jaké jsou jeho vlastnosti

Přímý záměr spočívá v tom, že pachatel si uvědomuje vážné nebezpečí z jeho jednání (nečinnosti), které předvídal předem, ale vědomě si přál, aby byl jejich výskyt . Přímý záměr proto předpokládá přítomnost formálního corpus delicti při spáchání protiprávního jednání, jakož i účelu trestného činu. Přímý záměr může být přítomen v takových akcích, jako je příprava na zločin, pokus o zločin, může se vyskytnout ve skupinové trestné činnosti a majetková účast organizátora, spolupachatele a podněcovatele.

Na základě Části 2 Čl. 25 trestního zákoníku, odpovědnost za vznik zvlášť závažných následků může vyplynout pouze z přímého záměru. S nepřímým záměrem existuje predikce možnosti vážných následků. Předmět může vždy předvídat vážné důsledky trestného činu, který je přirozeným důsledkem jakéhokoli trestného činu.

Předvídání nevyhnutelnosti nástupu následků tedy není nepřímým záměrem. Někteří vědci však mají odlišný názor a věří, že přítomnost predikce nástupu závažných následků lze považovat za nepřímý záměr.

Nepřímý záměr a jeho vlastnosti

Nepřímý záměr, být forma viny, je považován za přesný opak nedbalosti. Trestný čin může být uznán jako spáchaný nepřímým úmyslem, pokud si subjekt může být plně vědom nebezpečí svého jednání (nečinnosti) a mohl předem předvídat svůj útok, ale přesto vědomě přiznal svůj útok nebo k němu projevil naprostou lhostejnost.

V protiprávním jednání viníka je nepřímý záměr, když jeho činy směřovaly k dosažení dalšího cíle, který není součástí trestného činu, jinými slovy, že se vinník nesnažil způsobit vážné následky. Legislativa stanoví, že i když není touha způsobit vážné následky, nelze popřít přímý zájem osoby v jejich útoku a zacházet s ní jako s touhou se jim vyhnout.

K nepřímému záměru dochází, pokud pachatel projevil lhostejnost k nástupu zvláště nebezpečných následků . Tato situace se poněkud liší od jejich vědomě přijatých předpokladů a je charakterizována nedostatkem emocionálních zkušeností o nezvratnosti následků a následné odpovědnosti za to, co bylo učiněno. Předmět jde vědomě k trestnému činu a vůbec nepřemýšlí o nástupu následků tohoto trestného činu, i když se mu tato situace může zdát zcela reálná.

Jaký je rozdíl mezi přímým a nepřímým záměrem?

Ve své podstatě jsou přímým i nepřímým záměrem druhy viny, takže mají mnoho společného. Oba záměry intelektuálně obsahují povědomí těch, kteří se dopustili veřejného ohrožení přestupku, který se dopustili, a předpokládali jejich nezvratnost následků. Na základě přímého záměru je předvídavost, nevyhnutelnost nebo velmi reálná možnost nástupu závažných následků, přičemž zároveň s nepřímým záměrem existuje předpověď, že mohou nastat vážné následky.

V obou typech záměrů je v plánu vůle pozitivní postoj viníka k nástupu nebezpečných následků. Hlavní rozdíly spočívají ve volnostním postoji subjektu k těmto následkům. S přímým úmyslem má subjekt touhu vykonávat obzvláště nebezpečný čin a s nepřímým úmyslem - existuje vědomý předpoklad těchto nebezpečných důsledků nebo je k nim lhostejný.

Podle zákona taková kategorie, jako předvídání nevyhnutelnosti nástupu nebezpečných následků, odkazuje na přímý záměr a nepřímý záměr obsahuje pouze předvídání takové možnosti. Vědomé převzetí trestného činu viníkem znamená, že skrze své trestné činy vědomě vytváří řetězec po sobě následujících událostí vedoucích k výskytu zvláště závažných následků.

Nepovinným záměrem je nepřímý záměr přítomen, je-li viník lhostejný k nástupu vážných následků. V některých ohledech se to liší od vědomého předpokladu, avšak s očekávanými vážnými důsledky nejsou žádné emocionální zážitky, i když je pro subjekt zcela možné, aby si tuto možnost uvědomoval.

Doporučená

Jaký je rozdíl mezi epiteliální a pojivovou tkání: popis a rozdíly
2019
Amelotex a Diclofenac: jaký je rozdíl a co je lepší
2019
Jaký je rozdíl mezi kabelem VVGng a VVGng ls: popis a rozdíly
2019